Alespon u AIESECkaru bych cekala nejakou snahu o anglictinu … abych jim ale uplne nekrivdila, tak obcas nejakou snahu projevi … vetsinou je to tak ve frekvenci jedne otazky za pul hodiny :-)
Plnohodnotnou konverzaci si muzu uzit jen kdyz jsem sama s jednim clovekem. Jakmile se objevi alespon nekdo dalsi mluvici spanelsky, tak se obvykle prepina do sj. Nejhorsi jsou samozrejme vetsi skupiny, kde se lidi prervavaji, takze neni ani zadny prostor pro obcasne prekladani a vysvetlovani situace. Kazdopadne se ani aj nedozaduju, protoze je mi jasne, ze polovina lidi v dane skupine ji ma slabou a nekomu pravdepodobne chybi i uplne zaklady.
Absolutni vyhrou je fakt, ze Ricardo (kluk, u ktereho bydlim), Jorge (kluk, ktery se o mne stara), David a Wilbert (moji bosove) maji perfektni anglictinu. Alespon nekdo :-)
Naopak nejvesti prostor pro procvicovani sj se mi naskyta pri komunikaci s Ricardovou maminkou a s mym partnerem … ehm, pracovnim partnerem. Sice delam pro oddeleni studia cizich jazyku a koordinuju program s vyukou aj, ale kluk, ktery se mnou na tomto programu dela, neumi ani slovo anglicky.:-((
Budme optimisticti (aneb neco si nalhavat musime, kdyz nam opadava pocatecni nadseni) – alespon mam dostatecnou motivaci, abych se poradne ohanela a kazdy den hledela do ucebnic a konverzacnich prirucek.
1 komentář:
Měl jsem letos tři měsíce doma na návštěvě přítelkyni z Bogoty. Vím o čem mluvíte. Nemluvím moc dobře anglicky ale její "dajfrend"(different),"šenc" (change)nebo "salbaš"(salvage)mě přiváděly k zoufalství, po dvou měsících jsem si na tuto alternatívní angličtinu zvykl.
Okomentovat